Nejčastěji uváděným důvodem zpřísnění podmínek přístupu k sociální pomoci je zneužívání dávek. Varvařovský upozornil, že z mnoha miliard, které stát vyplácí, však devadesát procent tvoří zákonem přesně stanovené transfery, které prakticky nelze zneužít. "Dávky pomoci v hmotné nouzi, o kterých se v souvislosti se zneužíváním hovoří, tvoří pouze jedenáct procent celkových výdajů vyplácených pracovními úřady," řekl ombudsman.
Drtivou většinu lidí v sociální tísni podle něj tvoří rodiny s dětmi, senioři, lidé v předdůchodovém věku, kteří přišli o práci a zdravotně postižení lidé. "Jsou to všichni občané, kteří řadu let pracovali, do systému přispívali a plnili své povinnosti vůči společnosti. Nyní, když se dostali do tísně, oprávněně očekávají od státu pomoc a nikoliv obviňování, že systém zneužívají," upozornil ombudsman.
Varvařovský v této souvislosti upozornil na přetíženost lidí na pracovních úřadech. Stát na ně přesunul veškerou agendu sociálních dávek. Odůvodnil to snižováním nákladů na administrativu. Po změně systému však v některých regionech připadá na jednoho pracovníka úřadu práce 200 klientů - již předtím však ministerstvo práce a sociálních věcí považovalo za přípustné maximálně sto klientů na úředníka.
Nejvíce jsou vytíženy pracovní úřady v Ostravě, Ústí nad Labem, Brně, Plzni a Příbrami, kde žije nejvíce lidí v sociálně vyloučených lokalitách. "Jen v Moravskoslezském kraji obdržely pracovní úřady v lednu třicet tisíc žádostí o dávku pomoci v hmotné nouzi. Kvůli přetížení však některé z nich odmítaly v prvních měsících žádosti o tyto dávky vůbec přijímat," upozornil ombudsman.
Přetížení úředníci nemají zároveň šanci pracovat s klienty v terénu a nemohou tak zvládnout sociální šetření v zákonné lhůtě šedesáti dnů od doručení žádosti. Na jednoho terénního pracovníka totiž připadá až 800 klientů. "Tlak na dodržení zákonné lhůty pak nutně vede k větší formálnosti, jejímž důsledkem mohou být rozhodnutí založená na nesprávných nebo neúplných informacích," řekl Varvařovský s tím, že vládou deklarované zvýšení adresnosti dávek sociální pomoci veřejnosti se tak vytrácí.
Příspěvky na péči jsou přitom určeny nemocným, postiženým a starým lidem. Průtahy při jeho přiznávání je podle právníka Kanceláře veřejného ochránce práv Jiřího Hrubého uvrhávají do tíživé situace, protože nemají z čeho hradit sociální služby. Kancelář ochránce veřejných práv proto postiženým klientům doporučil, ať se obracejí na ministerstvo práce a sociálních věcí s žádostí o odstranění úřední nečinnosti, případně aby žádali odškodnění za průtahy v řízení.