V roce 2010 se přitom v ČR spotřebovalo 8,9792 miliardy metrů krychlových zemního plynu.
Na snížené spotřebě plynu se podle ČPU projevil pokles průmyslové výroby, i vyšší atmosférické teploty v průběhu roku. "Jen za prosinec loňského roku díky těmto dvěma faktorům poklesla meziročně spotřeba o necelých 27 procent. Každoročně se ale nejméně o 20 procent zvyšuje spotřeba alternativního paliva pro dopravu, stlačeného zemního plynu (CNG)," uvedla ČPU.
Zatímco loni v prosinci se v ČR spotřebovalo 1,0265 miliardy metrů krychlových zemního plynu, o rok dříve to ve stejném měsíci bylo dokonce 1,4014 miliardy. Může za to hlavně teplejší prosinec 2011, kdy se průměrná teplota vyšplhala až na 8,9 stupně Celsia, zatímco v prosinci 2010 dosáhla jen 7,6 stupně Celsia.
"Sníženou poptávku po plynu i elektřině v průmyslu ovlivňuje především decelerující trend průmyslové výroby, kvůli níž řada podniků omezila odběr energií. Největší meziroční propad zaznamenalo odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů (meziroční pokles 21,8 procent) a výroba potravinářských výrobků (meziroční pokles o 6,4 procenta). Dalším dlouhodobějším důvodem je investice rodin i podniků do úsporných opatření," vysvětluje ČPU s tím, že jen z programu Zelená úsporám bylo na úspory ve vytápění vyřízeno 50 tisíc žádostí.
I tak je ale stále energetická náročnost české ekonomiky v EU27 druhá největší po Estonsku. "Při uplatnění opatření budoucí Státní energetické koncepce by měla česká ekonomika směřovat k vysokému zhodnocení energetických vstupů a nevyužívat zastaralé zdroje tepláren se ztrátami od 20 do 30 procent. O tomto plýtvání se téměř neví. Výsledkem jsou pak zbytečně vysoké ceny pro odběratele tepla, a to si dnes už nemůžeme dovolit," poznamenal prezident ČPU Oldřich Petržilka.
Zemním plynem v současnosti topí 25 milionů domácností v Evropě a má nejméně 116 milionů uživatelů. "V zemích evropské sedmadvacítky činí podíl plynu na výrobě elektřiny plných 21 procent, zatímco v ČR pouze 4,7 procenta," dodal Petržilka.
Státy EU se shodují, že v následujících letech bude spotřeba plynu narůstat. Podle studie ENA se budou cenové rozdíly mezi uhlím a plynem snižovat a cena tepla vyrobeného z uhlí by v průběhu příštích deseti let měla narůstat mnohem rychleji než cena tepla z plynu a nejpozději k roku 2020 by se měly vyrovnat.