Nové brněnské hokejové posile Jiřímu Dopitovi ještě ani nezačala letní příprava a už soupeřům nahání hrůzu. Sice zatím pouze s tenisovou raketou, ale i to se počítá. Nedávno totiž nenašli s parťákem ve čtyřhře, na silně obsazeném turnaji v Brně, přemožitele. Spoluhráčem mu byl odchovanec ZKL Brno Michal Konečný. Oba hokejoví útočníci se vzájemně doplňovali stejně před 14 lety, kdy v dresu tehdy suverénního Vsetína, vybojovali mistrovský titul. Zatímco Dopita hokej ještě aktivně hraje, Konečný trénuje Břeclav.
Kometa odkoupila extraligovou soutěž od Znojma a Brnu se podařilo do mužstva nalákat hned celý znojemský útok. Největší rybou se stal olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa, sedminásobný ligový šampion a držitel Zlaté hokejky z roku 2001 Jiří Dopita. Zatím se upsal na rok. Roman Erat, jeho parťák z minulé sezony, bude v Kometě působit dva roky, Radek Procházka má navíc ještě roční opci.

Dopita působil v zámořské NHL, když byl draftován už v roce 1992 mužstvem Boston Bruins.Nastupoval v dresu Floridy, Philadelphie a Edmontonu. V NHL odehrál 73 utkání, připsal si 12 branek a 21 asistencí. Nejlepší výkon zaznamenal v zápase s Atlantou, v němž soupeři nasázel 4 góly a na jeden přihrál. Dopita, přezdívaný Dopi, má Kometě především pomoci k udržení v nejvyšší hokejové soutěži. Je přirozeným vůdcem, kterého nelze přehlédnout. Přestože svými výkony nevzbuzuje takovou úctu jako dřív, stále vyčnívá mezi spoluhráči. Důvodem není pouze jeho mimořádná postava (192 cm, 95 kg), ale skutečnost, že kdykoli se objeví na ledě přináší do hry neobyčejný přehled, jistotu při vhazování a současně důraz před brankou. Na hrací ploše působí klidně, až flegmaticky, nicméně odstavit ho od puku bývá pořádným oříškem.
Čtyřicetiletý bývalý „Orel“ nemá, zatím, na Brno ty nejlepší vzpomínky. V roce 1996, před finále mistrovství světa ve Vídni, musel do Vojenské nemocnice se zánětem slepého střeva. Zlatou medaili mu přivezl, po půlnoci, lékař národního týmu Zdeněk Ziegelbauer. Už tehdy o sobě dali vědět brněnští fanoušci, kteří i na Dopitovu počest odpálili před bránou špitálu pěkných pár barevných rachejtlí. Na turnaj postižených ve stolním hokeji dorazil do Lužánek zase s rukou v sádře. „Vlastně je pravda, že Brno takřka neznám. Snad jen z doby, kdy jsem proti domácím hrával ještě za Lužánkami,“ přiznává Dopita.
• Proč jste se po odchodu ze Znojma rozhodl pro Brno?
„Měl jsem sice ještě další nabídky z domácí extraligy, možná by vyšlo i zahraničí, ale už je pro mě zcela prioritní rodina, které chci být co možná nejblíže.“
• Do Brna budete dojíždět z Olomouce, v tamním klubu jste ale devadesátiprocentním vlastníkem, takže proč jste nepomohl prakticky svému týmu?
„Vše nevyšlo tak, jak bych si přál. Samozřejmě jsme i my uvažovali o odkoupení nejvyšší soutěže, nakonec však chybělo také více financí. Na druhou stranu jsem si vědom toho, že podobná příležitost se už možná opakovat nebude.“
• Kometě jste se upsal na rok, takže poté už definitivně zůstanete na Hané?
„Těžko říct. Je pravda, že se mi vyhýbají poslední dobou nepříjemná zranění, takže o konci ještě neuvažuji. Pokud bude sloužit zdraví, tak proč nehrát i dále. A může to být i v Kometě.“
• Byl jste se podívat na některé z posledních domácích zápasů Brna?
„Abych se přiznal, tak nebyl. Času bylo málo. Hráli jsme ve Znojmě o záchranu, potom mě čekalo stěhování. I letos jsem se chtěl vydat například za odpočinkem do lázní. Také zůstalo jen u myšlenky. I na dovolenou pojedeme až v červenci.“
• K moři? …
“(smích) Jezdíme už několik roků na stejné místo do Chorvatska, zřejmě to dopadne stejně.“
• O současném hokejovém Brnu toho asi moc nevíte…
„Vím především to, že má Kometa fantastické fanoušky, zřejmě nejlepší v republice. Bylo je vidět i při zápasech první ligy v Olomouci. Kdyby bylo na stadionu hlediště pro deset, patnáct tisíc diváků, zřejmě by i tak bylo plno.“
• Hokejové Brno ve vás bude vidět i vůdčí osobnost mužstva…
“Tomu se rozhodně nebráním, jsem si vědom, že bych měl být tahounem.“
• Byl jste se už seznámit s halou Ronda?
„To ano, i když se zde nehrál hokej, ale plocha se připravovala na tenisové utkání. Prý zde byly problémy s kvalitou ledu, snad se to vše zlepší. V Rondu jsem kdysi hrával.“
Text a foto: Petr Podroužek