Umístění: Společnost Zajímavosti V Kyjově objevili největší pohřebiště Langobardů!

V Kyjově objevili největší pohřebiště Langobardů!

Kyjov, 24. září 2010 - Už za několik měsíců bude stát na místě současného pole za nemocnicí v Kyjově nový hypermarket. Zatím však na této lokalitě horečnatě pracují desítky archeologů, kteří zde odkrývají rozsáhlé pohřebiště z doby stěhování
národů.

DSC04783_250

 


Objeveno bylo v polovině července a mezi odborníky se mluví o senzaci – jedná se totiž o největší známé pohřebiště Langobardů na našem území!

„Langobardské pohřebiště je v této části jihovýchodní Moravy unikátem, jsou zde poměrně vzácně zastoupeni. Dnes již mohu říci, že jejich pohřebiště je nejvýchodnější na Moravě a pravděpodobně největší kompletně archeologicky dokumentované v celé České republice,“ říká archeolog  Jaromír Šmerda z Masarykova muzea v Hodoníně, který vede záchranný výzkum.

DSC04730-468

„Unikátnost pohřebiště spočívá také v nebývalé koncentraci jednotlivých hrobů na relativně malém prostoru v centrální části pohřebiště, ve velmi dobré zachovalosti kosterního materiálu vhodného pro řadu přírodovědných analýz a v neposlední řadě v obrovském množství různorodých souborů hmotných předmětů. V nejméně šesti případech se dokonce jedná o společný dvojhrob, ve dvou případech o trojhrob, ve dvou případech o pohřeb s koněm či ve dvou případech o samostatný pohřeb koně, z nichž jeden je pohřben i s psovitou šelmou,“ vysvětluje Šmerda.

DSC04694-468

Kyjovské pohřebiště je kromě množství nálezů výjimečné také svou rozlohou a počtem hrobů. „Při skrývce ornice jsme narazili na archeologicky pozitivní plochu, která dosáhla výměry asi půl hektaru a zahrnuje převážně kostrové pohřebiště nepravidelného tvaru s celkovým počtem více než 170 hrobů. Ty tvoří typické řady a několik skupin. Drtivá většina pohřebiště by měla patřit do období stěhování národů, kterým vlastně začíná středověk. O odkrytých hrobech již víme, že spadají do šestého století, konkrétně ke germánskému kmeni Langobardů. Máme už i ale několik ojedinělých sídlištních objektů, převážně z doby bronzové,“ říká vedoucí výzkumu Jaromír Šmerda.

detail_hrobu468
Detail hrobu se sadou skleněných a kamenných korálů,
keramickými přesleny a kostěnými terčíky

Zajímavostí je také různorodá hloubka hrobů – některé jsou velmi mělké, jiné dosahují hloubky i několika metrů. „Po odkryvu prvních hrobů jsme zjistili, že jde často o hluboké hrobové jámy dokonce se zvláštní stupňovitou úpravou dna. Stěny byly obloženy dřevem a jedinci ukládáni do dřevěných rakví. Spolu s typickými milodary tato náročnější úprava svědčí velmi pravděpodobně o nějaké vyšší sociální složce, která zde byla pohřbívána, tedy o germánské aristokracii. Nemůžu ale vyloučit, že také mělké hroby náležely bohatším osobám, i zde totiž jsou některé vzácnější artefakty,“ podotýká Šmerda s tím, že tyto hypotézy archeologové ještě musí potvrdit dalšími výzkumy. 

langobardi1_600

Mrtví, uložení v dávné minulosti na kyjovském pohřebišti, však nenalezli klid ani po smrti. Jejich hroby se totiž staly terčem vykradačů! „Rozhodně se vykrádalo krátkou dobu po uložení zemřelých, jelikož některá těla nebyla ještě v úplném stupni rozkladu, o čemž svědčí rozházené části kostry v anatomických souvislostech. Hlavním cílem byla samozřejmě cenná výbava z hlediska drahých kovů, hlavně zlata a stříbra. Vykrádací šachty směřovaly vždy na horní část těla, kde bývaly takové předměty uloženy a zároveň mohly hrát roli i nějaké kultovní důvody,“ vysvětluje Šmerda s tím, že vykradači byli buď poslední Langobardi, nebo přímo naši první předci.

vykrdac_achta-468
Odhalená vykrádací šachta

Ani tito nenechavci však, k radosti archeologů, nedokázali zcizit vše. „Z nejzajímavějších milodarů, které nám vykradači zanechali, mohu jmenovat kovové součásti oděvů – železné, bronzové i stříbrné spony, přezky, kování, plechové ozdoby, včetně výzdoby drahými kameny a sklem, kotoučovité závěsky z kovu, kamene i jantaru či skleněné korálky z náhrdelníků různého tvaru i výzdoby. Většina z výše jmenovaných ozdob se nachází v ženských hrobech. K typicky mužské výbavě patří železné zbraně – nože, ale hlavně šipky, kopí, sekery či mečíky,“ vypočítává Šmerda s tím, že archeologové kromě toho nalezli také řadu předmětů denní potřeby, jako například hřebeny, keramiku, křesací soupravy, přesleny či dokonce svazek klíčů.     

DSC04784-468

A co se s jedinečnými nálezy bude dít v budoucnu? „Kostrové a hmotné nálezy budou podléhat řádné evidenci a po analýzách následně uloženy v depozitáři pro další studium. Teprve poté chceme udělat větší výstavu pro veřejnost, zřejmě i mezinárodního charakteru, protože tady to pohřebiště si ji určitě zaslouží,“ uzavírá Šmerda s tím, že část nálezů bude možná vystavena přímo na původním místě v novém nákupním centru.

Autor: Kryštof Turek, foto: Kryštof Turek, Jaromír Šmerda

Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle BuzzTip redakci