Brno, 12. září 2011 - Husovická romance je název stošestatřicetistránkové knížky brněnského publicisty Antonína Hošťálka, kterou nyní vydal Moravskoslezský kruh. Obálka a grafická úprava jsou dílem Borise Myslivečka.
Tato knižní novinka je souborem tří Hošťálkových memoárových textů.
Husovice jsou pro autora, žijícího nyní v Černých Polích, podle jeho vyjádření velmi zvláštní prostor, jemuž se nejspíš říká domovina nebo jen obyčejně domov. Do novodobé historie vešly především jako dělné místo fabrik, jako největší proletářské předměstí. Jejich chudobu truchlivou a bídu všelikou let 1920-21, kterou ani on jako dítě dělnického Žižkova nepoznal, popisoval básník Jaroslav Seifert.
Na začátku dvacátého století byly v Husovicích dvě desítky většinou menších továren. Vedle textilek a likérky též továrny na výrobu laků, smaltovaného zboží, na obráběni či sladovna. Dnes divoká tráva mezi vylidněnými továrními halami a pomalu rezivějící trosky někdejšího strojního parku ilustrují zánik snu o průmyslové revoluci, snu o industrializaci, Nenajdou se ani pozůstatky duchovních proudů a idejí, myšlenkových okruhů a jmen, které je utvářely.
Halasovi bydleli v Husovicích na čtyřech adresách, ale na žádné zmínky o nich nenarazíte. Tichému zapomnění je ponechán život zakladatele Rovnosti i husovické jednoty sokolské Pankráce Krokošky, který do základů občanské besedy a divadelního spolku Svatoboj vložil heslo „Vzdělání je naše spasení“ a byl inspirátorem založení pěveckého sdružení Moravan.
I když už neexistuje průmyslové podhoubí, z něhož se Husovice zrodily, mizí jejich typický kolorit, ztrácejí svou poezii, patří podle Hošťálka k místům, majícím auru. Mnohé je jinak, mnohé už není. Místo hřbitova, kde pohřbívali Pankráce Krkošku, je park. Není ani kino Jas. Impozantní chrám na náměstí Republiky Husovicím vévodí. Bude jim vévodit, jak Hošťálek doufá, navždy. I přes všechny smrtící zásahy si ponechaly půvat. Cítí se v nich moc dobře.
Rád připomínám, že Antonín Hošťálek je rovněž autorem dvou výborů z publicistiky Výprodej a Totální výprodej, spoluautorem knížky o historii Nadace Charty 77 a filmu Vy neznáte Krkošku? Za finanční podpory ministerstva kultury, statutárního města Brna a městské části Brno – střed vydal v červenci Moravskoslezský kruh dvěstěšestnáctistránkový sborník Novinářem v Brně, jehoš editory jsou Antonín Hošťálek a Blanka Švábová. Stále činorodý publicista soudí, že „skutečná žurnalistika zřejmě skončila s věkem psacího stroje“ a „pro tenhle klipový svět je příliš pracnou“.