www.listyjm.cz

Deštná, 13. října 2009 - Ještě před několika měsíci byl Rumberk téměř neznámým a zarostlým kopcem, tyčícím se nad stejnojmennou obcí poblíž Deštné na Letovicku. Na přelomu prázdnin však byl vrchol kopce vykácen a místo na měsíc zabrali archeologové, aby trpělivou a pečlivou prací odkryli dávná tajemství tohoto zaniklého hrádku. U takové akce jsme nemohli chybět!

„Ojedinělý archeologický výzkum byl zahájen 17. srpna a probíhal v úzké spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR v Brně a Národním památkovým ústavem Brno. Cílem výzkumu bylo poodhalit tajemství středověkého hrádku Rumberku, který patřil mezi nejvýznamnější a největší manské statky olomouckého biskupství té doby. Místo reliéfních pozůstatků středověkého hrádku s mohutnými obrannými příkopy prozkoumávali archeologové s cílem zjistit podobu hrádku a způsob jeho zániku,“ uvedla Milana Štěpánková, manažerka projektu.

Výzkum přinesl řadu zajímavých nálezů – archeologové shromáždili například množství hliněných a několik skleněných střepů, přezku, železné hroty šípů do kuše a jejich pozornosti neunikla ani drobná, stříbrná mince. Archeologům se také podařilo určit několik fází vývoje Rumberku. „V současnosti rozlišujeme čtyři hlavní horizonty spojené s přestavbami hrádku,“ sdělil archeolog David Merta ze společnosti Archaia s tím, že se v několika sondách podařilo odkrýt i kamenné, na maltu stavěné zdi.

Podle docenta Miroslava Plačka, odborného garanta projektu a jednoho z největších znalců středověkých hradů na našem území, je vznik hrádku datován od roku 1276. Velmi cennými pro přesné datování stáří hrádku budou pro archeology také nálezy několika ohořelých trámů.

„Podle přírůstků letokruhů se dá určit přesný rok skácení stromu, a dokonce i zda to bylo na jaře či na podzim. Musí však mít nejméně třicet letokruhů a ideálně i poslední měkkou, podkorní vrstvu. Ta může být zachovaná pouze na zlomku toho trámu či dřevěné desky,“ říká Plaček. „Záleží také na druhu dřeva, ideální je dub. Pokud je to smrk, jedle nebo borovice, už je datování problematičtější,“ podotýká Plaček.

„Někdy v polovině patnáctého století se dá předpokládat, že vojenská úloha hrádku byla tak nepatrná, že byl vyprázdněn a vše, co mělo nějakou cenu, bylo odneseno. Také můžeme předpokládat, že byl zapálen, aby nebyl využit loupežnými rotami jako základna. Rumberk byl tedy zrušen pro svou nepotřebnost,“ dodává Plaček k pravděpodobnému zániku hrádku.
Z nálezů archeologů vznikne výstavní expozice ve věži místního kostela, na samotný hrádek se v současné době již buduje přístupová cesta a místo doplní informační panely přibližující historii tohoto zajímavého místa.